S volbou tématu na blogový článek jsem neměla velkou práci. Hned po prvním měsíci v JM mi bylo jasné, o čem budu psát. Byla jsem plná dojmů, že jsem kolikrát ani nemohla usnout. Té obrovské změně ve svém životě jsem nemohla uvěřit. Proto bych se s vámi chtěla podělit o tom, v jakém prostředí jsem pracovala dříve a co dělám teď. Bez servítků.

Na vlastní kůži

Odborných i neodborných článků na téma srovnání korporace a malé firmy je plný internet. Píšou je personalisté, manažeři, laikové, takřka kdokoliv. Jejich obsah bývá plný čísel, faktů, výhod a nevýhod. Ale pro koho? Pro obecnou představu jsou sice fajn, ale kdo to nezažije na vlastní kůži, mnoho mu neřeknou. Těch osobních je málo. A právě tohle bych chtěla změnit a konkrétně vám přiblížit svoji zkušenost. Svůj vlastní zážitek. Ať už nad takovou změnou přemýšlíte sami nebo vás prostě jen zajímá, jak to v Justmighty chodí. Tenhle článek bude velice osobní – snad mi analytici prominou. O opačné cestě z malé firmy do korporace psát nebudu – na konci článku určitě pochopíte proč.

Co bylo před 5 lety

Do firmy, která je velkým světovým hráčem na poli strojírenství jsem se dostala ještě při studiu na bakaláře. Byla to brigáda, od které jsem si slibovala získání zkušeností, procvičení cizích jazyků a celkový “odpich” pro svou pracovní kariéru. Nečekala jsem, že tam strávím celých 5 let. Z brigády se stala práce na plný úvazek.

Zvedání telefonů a hezký úsměv

Každopádně tahle práce mi dala víc než jen pár zkušeností. Pracovala jsem na sekretariátu jako asistentka vedení a možná někoho překvapím, když se vám svěřím, že zvedání telefonů a hezký úsměv nebyl mou hlavní náplní. Dobře, ty úsměvy ano, ale to byl jen zlomek. S kolegyní jsme se staraly, aby celá firma o cca 250 zaměstnancích šlapala po administrativní i reprezentativní stránce.Vyřizovaly jsme požadavky jak zvenku, tak interně a předávaly je na povolané osoby. Snažily jsme se, aby byli všichni spokojení. Že to mnohdy bylo vysilující, asi nemusím naznačovat. Ale dělala jsem to ráda. Mám ráda lidi. Svoji výřečnost jsem využila na 100 %. Výhodou této pozice bylo, že se ke mně dostala zpětná vazba vždy velice rychle. Pokud jsem zorganizovala meeting pro návštěvu nebo teambuilding pro zaměstnance, hned jsem věděla, zda se jim to líbilo nebo ne. Ale… Pak tu byla ta méně kreativní část – administrativní.

Co všechno se změnilo

Dostávám se k hlavní části tohoto článku. Srovnání působení Asistentky v korporaci (laicky korporátu) vs. Office manažerky v Justmighty. Tady jej máte. Bez přibarvování.

1. Zodpovědnost

Naivně jsem si myslela, jak zodpovědnou práci jsem dělala. Když to teď vidím s odstupem, kdyby se stalo cokoliv, zodpovědnost šla vždy za mým nadřízeným. No a v tom lepším případě se pochvaly dostaly k nám koncovým pracovníkům jako poslední, tudíž v osekané formě. Nečekaně. V korporaci ale nepracujete pro pochvaly, že? V Justmighty je nás málo, tudíž máme každý zodpovědnost za svůj kus práce. Navíc všechno konzultujeme a děláme společně. Stává se minimálně, že by se stal megaprůšvih, který by museli řešit Tom, Marco nebo Bárt. A pochvala, když je za co, přijde okamžitě. Je upřímná a mají z toho radost všichni společně.

2. Rychlost komunikace

Můžete jim sebrat telefony, zavést Skype či cokoliv jiného, ale lidi pracující dlouhá léta v korporaci stejně nedonutíte, aby si přestali psát maily. Přitom je to nejpomalejší způsob komunikace. Takže na řešení situace, kdy by stačilo jedno zavolání, čekáte i týden. Kompletní změna nastane asi až se vymění generace. Naštěstí v Justmighty používáme Slack, máme jej všichni nainstalovaný i v telefonu a tím pádem jsme neustále v kontaktu a všechno řešíme bleskovou rychlostí. Neuvěřitelná úspora času.

3. Řízení času a plnění úkolů

Ve velké firmě je skvělé, že na vše máte nastavený deadline a při nejhorším se prostě posune nebo se váš úkol převelí na někoho jiného. Pokud se ale úkoly od ostatních hrnou na vás, zas tak skvělé to není. V Justmighty se vám tohle nestane a nikdo za vás nic dělat nebude. Ano, pomáháme si, ale zároveň se každý učíme poradit si s každým problémem sami a tím rosteme. Na úkoly máme online systém, kde si plnění sledujeme a vidíme, jestli všechno klape, jak má.

4. Kreativita

Asi jedním z největších rozdílů je možnost být kreativní. U nás v Justmighty být kreativní prostě musíte a navíc chcete. Právě píšu tenhle blog. O takovém úkolu by se mi kdysi ani nesnilo. Ve velké firmě jistě být kreativní také můžete, ale se skutečnou implementací vašeho nápadu z 99% pravděpodobností předem nepočítejte. Korporace má stovky zaběhnutých procesů a málokomu se chce něco měnit v tak velkém kolosu. Je to běh na dlouhou trať. Rada pro ty, kteří chtějí změnit svět – do korporátu rozhodně nechoďte!

5. Byrokracie

Jak jistě tušíte, tohle je kapitola sama o sobě. Pokusím se to zkrátit. Mám to nejlepší srovnání. V předchozí práci jsem každý den přebírala tuny a tuny papíru. Všechny na sobě musely mít několik podpisů a než se mohla koupit třeba nová židle, trvalo to mnohdy týdny. A tady? Když někdo něco opravdu potřebuje, je to otázka pár minut a už je zboží na cestě. Je to názorný příklad efektivity při absenci hierarchie. Pružnost na nejvyšším levelu. Co chtít víc? Snad jen, aby nám to vydrželo.

6. Benefity

Říkala jsem si, co ty lidi v korporátu drží? Byli schopní pracovat na jednom místě i 20 let. Velkou roli hrály samozřejmě benefity. Moje srdce to nechápalo, mozek však ano. Jestli vás zajímá, jaké benefity máme my, mrkněte sem. Sama oceňuji 30 dnů dovolené. Nejvíc si však cením toho, jaký jsme kolektiv, jak naši firmu vnímá okolí a jak jsou spokojení naši klienti. Tenhle pocit je k nezaplacení.

7. Vzdělávání

Zdá se vám nereálné, že by mohl někdo z patnáctičlenného týmu vypadnout na několik měsíců na stáž? Vězte, že se mýlíte. Zářným příkladem je kolega Lukáš, který momentálně v Německu na takové pracovní stáži je. Pracujeme v malých týmech, ale problém se zastupitelností nemáme. Práce se musí jen dobře naplánovat. Všichni máme dveře ke vzdělání otevřené a Justmighty rozhodně chce, abychom tu měli vzdělané, zvídavé lidi, co jen tak nezakrní. Proto se každý zajímáme, co je v našich oborech nového.V bývalé firmě bylo pár kolegů, kteří vycestovali na pobočku v jiné zemi, ale vždycky se jednalo pouze o dlouhodobé pobyty. Co se týkalo výuky jazyků, lektoři sice docházeli přímo do firmy, ale svoboda volby školy, lektora nebo jazyka mi chyběla. Váš nadřízený rozhodoval, na jaká školení půjdete a na jaká ne. S tím se musel člověk smířit. Naopak porady v cizím jazyce byly pro procvičení přínosem. S Justtýmem se chystáme proniknout i na zahraniční trhy a angličtina nám chybět rozhodně nebude.

Opačnou cestu nechystám

Z tohoto výčtu se může zdát, že je moje současná práce jednoznačně lepší. Já to tak cítím, ale je to můj subjektivní pocit. Někdo je šťastný i v tom korporátu. V prvních letech, kdy jsem byla asistentkou a viděla všechny ty manažery kolem sebe, byla jsem taky ambiciózní a říkala si, že jednou chci být velkou manažerkou. V Justmighty mě tyhle ambice opustily. Vlastně jí jsem, ale už na tu pozici pohlížím jinak. Pozitivně a s pokorou. Posunula jsem se dál a jsem tu šťastná. Proto nikoho nepřekvapí, že opačnou cestu v budoucích letech rozhodně nechystám. S odvahou si dovolím tvrdit, že už nikdy.